Nezávislé porovnání cen Denně aktualizované ceny Ověřené e-shopy
Úložné boxy a krabice

Jak vyřešit ukládání zimních dek a povlečení v malé ložnici

Komoda není podmínka pro pořádek v ložnici. Ukážu vám, kam uložit zimní deky, náhradní polštáře i povlečení tak, aby nezabíraly místo a zůstaly čisté.

Jak vyřešit ukládání zimních dek a povlečení v malé ložnici

Foto: Documerica / Unsplash

Ve zkratce: V malé ložnici funguje hlavně prostor pod postelí, horní police skříně a úložný prostor využitý do výšky. Zimní deky a objemné polštáře zmenší vakuové obaly, povlečení rozdělte po sadách do označených boxů a nechte po ruce jen to, co skutečně střídáte.

Malá ložnice bez komody často skončí židlí zavalenou dekami a povlečením nacpaným v horní polici skříně. Přitom i v panelákové ložnici o 9 m² se dá vytvořit přehledný systém, když textil rozdělíte podle frekvence používání a využijete hluchá místa. Nemusíte kupovat další velký kus nábytku, který by pokoj ještě více zaplnil.

Nejdřív si spočítejte, co opravdu potřebujete uložit

Největší rozdíl neudělá první koupený box, ale omezení zásob na rozumné množství. Vytáhněte na postel všechny deky, polštáře, prostěradla a sady povlečení. Teprve když je máte na jednom místě, uvidíte, kolik prostoru zabírá textil, který rok nikdo nepoužil.

Pro běžnou domácnost se obvykle osvědčí dvě sady povlečení na každé lůžko: jedna je právě na posteli, druhá v praní nebo připravená ve skříni. Třetí sada dává smysl u malých dětí, při častých návštěvách nebo pokud nemáte sušičku a prádlo schne déle.

Zimní peřina patří k lůžku, na kterém se používá. Hostovskou peřinu, dva náhradní polštáře a deky na gauč ale není nutné držet v ložnici po celý rok, pokud je lze přesunout například do úložného prostoru pod postelí nebo na horní polici vestavné skříně.

  • Každodenní věci: aktuální povlečení, jedno náhradní prostěradlo a lehká deka.
  • Sezónní věci: zimní deky, flanelové povlečení, silnější přikrývky a teplé plédy.
  • Hostovské věci: dvě lůžkoviny navíc, které vytahujete jen při návštěvě.
  • K vyřazení: zašedlé povlečení, splasklé polštáře, deky s poškozeným lemem a osamocené kusy bez páru.

U rodiny se dvěma dětmi bývá problém v tom, že každý člen má několik oblíbených dek. Nechte každému jednu používanou deku a jednu rezervní. Pět dalších dětských dek ve skříni znamená jen více prachu, praní a hledání.

Najděte tři úložné zóny, i když nemáte komodu

V malé ložnici je dobré rozdělit prostor na zónu denního používání, zónu sezónního skladu a zónu pro hosty. Nemíchejte je dohromady. Když hledáte čisté povlečení v pátek večer, nechcete přehrabovat těžké zimní přikrývky.

Nejlepší úložný prostor bývá pod postelí. Změřte si výšku od podlahy ke spodní hraně rámu a neodhadujte ji. Jestli máte mezeru 18 cm, vybírejte box vysoký maximálně 15 až 16 cm, aby šel pohodlně vysunout i s víkem.

Pod postel ukládejte hlavně sezónní nebo hostovský textil. Praktické jsou nízké uzavíratelné úložné boxy a krabice, které chrání obsah před prachem a umožní využít celou hloubku postele. Pokud se do prostoru vejdou dva boxy vedle sebe, rozdělte je třeba na „zimní lůžkoviny“ a „hosté“.

Nemáte postel na nožkách? Zkontrolujte, zda lze využít její vnitřní úložný prostor. U výklopné postele ukládejte textil do nižších vrstev a věci, které potřebujete častěji, dejte nahoru k okraji. V hlubokém úložném prostoru pomohou menší textilní obaly, protože velká hromada povlečení se po pár týdnech znovu promíchá.

Druhou zónou je horní část šatní skříně. Na polici vyšší než 170 cm dávejte jen věci, které nepotřebujete každý týden. Pro složené sady povlečení nebo lehčí deky využijte organizéry do šatní skříně; látkové modely se lépe přizpůsobí mělké polici než pevná krabice.

Třetí zónou mohou být otevřené police, lavice u postele nebo vršek skříně. Viditelné místo se hodí jen pro pěkně složené deky, které používáte často. Zimní peřiny a náhradní polštáře sem nedávejte bez obalu, protože rychle nachytají prach.

  • Pod postel: zimní přikrývky, hostovské povlečení, náhradní polštáře.
  • Horní police: sezónní sady povlečení a méně používané deky.
  • Ve výšce očí: aktuální povlečení, prostěradla a pyžama.
  • Otevřený koš: jedna deka na večer, maximálně dvě, pokud pokoj sdílíte ve dvou.

Jestli máte v ložnici volných jen 25 cm vedle skříně, netlačte tam hluboký koš. Mnohem lépe funguje úzký vysoký box nebo háčky na zadní straně dveří pro župan a přehoz, který by jinak končil na posteli. Na lehké textilie využijte pevné nástěnné háčky a věšáky, ale nikdy na ně nezavěšujte těžké peřiny.

Postup ukládání: od praní po štítek

Textil ukládejte až ve chvíli, kdy je zcela suchý a vyvětraný. I lehce vlhká deka zavřená v plastovém boxu může po několika měsících zatuchnout. Po vyprání ji nechte doschnout alespoň několik hodin v rozloženém stavu, zvlášť pokud jde o silnou přikrývku s výplní.

Povlečení skládejte po kompletních sadách. Povlak na polštář a prostěradlo vložte do jednoho povlaku na peřinu, vytvoříte tak balíček, který se při převlékání nerozsype po celé skříni. Na jeden manželský set počítejte přibližně s balíčkem 35 × 30 × 10 cm podle materiálu.

U prostěradel se vyplatí dělit podle rozměrů matrace. Napínací prostěradlo na matraci 90 × 200 cm se v hromadě s prostěradly 160 × 200 cm špatně poznává. Na štítek stačí napsat „90“, „140“ nebo „160“ a barvu, například „160 bílé“.

Zimní peřiny, velké polštáře a objemné plédy zabírají nejvíce místa. Pro dlouhodobé sezónní skladování jsou vhodné vakuové obaly a pytle, které sníží objem přibližně o polovinu až dvě třetiny. U péřových přikrývek si ale vždy ověřte pokyny výrobce; dlouhé stlačení nemusí některým výplním prospět.

Vakuový pytel nepřeplňujte. Nechte u uzávěru alespoň 5 cm volného místa, pečlivě zavřete zip a odsávejte vzduch postupně. Hotový plochý balík položte do boxu nebo pod postel, nevertikálně za skříň, kde se může ohnout či proděravět.

Pro každou úložnou jednotku si vytvořte jednoduché označení. Dobře fungují velké štítky: „ZIMA“, „HOSTÉ“, „DĚTI“ a „PROSTĚRADLA“. V rodině ušetří překvapivě hodně času, protože i partner nebo větší děti hned vědí, kam čisté prádlo vrátit.

Jaké boxy a organizéry vybírat do malé ložnice

Nejdřív měřte, až potom nakupujte. Zapište si šířku, hloubku a výšku každého volného místa, včetně prostoru nutného pro vysunutí zásuvky nebo otevření dveří skříně. Box, který se sice vejde pod postel, ale nejde vytáhnout, bude jen drahá překážka.

Pro prostor pod postelí vybírejte nízké boxy s víkem, ideálně s hladkým dnem nebo kolečky. Výška 15 až 18 cm vyhovuje většině postelí na nožkách, ale starší postele v panelákových bytech mívají mezeru jen kolem 12 cm. V takovém případě je lepší plochý vakuový pytel než vysoká krabice.

Na horní police skříně se hodí lehké látkové boxy s poutkem. Poutko je důležité: při výšce police 190 cm nechcete sahat dovnitř naslepo a tahat box za víko. Pokud skladujete textil na očích, mohou dobře posloužit i uzavíratelné úložné koše a košíky, ale vybírejte model s podšívkou nebo víkem.

Do hluboké skříně neukládejte jednu velkou hromadu. Rozdělte ji do dvou až čtyř menších boxů, které unesete jednou rukou. Pro orientaci je praktické, když box s povlečením nepřesáhne hmotnost 4 až 5 kg; těžší kus se pak špatně sundává z horní police.

Chcete-li uložit lůžkoviny ve skříni s tyčí na ramínka, využijte závěsný textilní organizér. Ten se hodí na povlečení a prostěradla, ne na těžké přikrývky. Tyč by se pod zbytečnou vahou mohla prohnout a organizér by překážel oblečení.

Chyby, které malou ložnici zbytečně zaplní

První chybou je kupovat úložné vybavení dřív, než provedete třídění. Krabice pak jen schovají příliš mnoho věcí a problém se přesune pod postel. Pořádek nevzniká počtem boxů, ale tím, že každý kus má jasné místo a vrací se na něj.

Druhou chybou je skladování textilu v igelitových taškách. Tašky se trhají, špatně se skládají na sebe a není vidět dovnitř. Krátkodobě poslouží při stěhování, ale pro celou zimu jsou lepší pevné boxy, látkové obaly nebo vakuové pytle.

Třetí problém představují deky naskládané na otevřené polici až ke stropu. Vypadají hezky jen první den. Stačí vytáhnout jednu spodní deku a celá věž se sesune, proto na otevřené police dávejte nejvýš tři až čtyři složené kusy.

Vyhněte se také ukládání špinavého nebo navoněného textilu mezi čisté lůžkoviny. Silně parfémované sáčky mohou citlivější pokožku dráždit a pach se drží v látce dlouho. Pokud chcete odpuzovat moly, používejte raději čistý, suchý a pravidelně větraný textil než intenzivní vůně.

Závěr

Ložnice bez komody nemusí znamenat ložnici bez pořádku. Využijte prostor pod postelí pro sezónní objemné kusy, horní police pro zásoby a dostupná místa nechte jen pro věci, které pravidelně střídáte. Začněte jedním večerem: vyřaďte nefunkční lůžkoviny, změřte volná místa a rozdělte textil do tří jasně označených zón.

Jakmile má každá sada povlečení svůj balíček a zimní deka svůj box, ranní hledání čistého prostěradla skončí. Navíc se vám bude ložnice lépe uklízet, protože nic nebude ležet na zemi, židli ani na okraji postele.

Často kladené otázky

Kam uložit zimní peřinu v malém bytě?

Nejpraktičtější je prostor pod postelí v nízkém uzavíratelném boxu nebo ve vakuovém pytli. Peřinu před uložením vyperte či vyvětrejte a nechte ji úplně vyschnout, aby nezískala zatuchlý zápach.

Jak skladovat povlečení, aby se nepomačkalo a nezaprášilo?

Každou kompletní sadu složte dohromady a vložte ji do jednoho povlaku na peřinu. Balíčky dejte do uzavřeného boxu nebo látkového organizéru, ideálně mimo přímé slunce a vlhkost.

Jsou vakuové pytle vhodné na polštáře a deky?

Hodí se hlavně na syntetické deky, plédy a náhradní polštáře, které ukládáte na několik měsíců. U péřových přikrývek se řiďte štítkem výrobce, protože dlouhodobé stlačení může snížit nadýchanost výplně.

Doporučené produkty z článku

Mohlo by vás zajímat